Jdi na obsah Jdi na menu
 


Archiv: Larp "Nový Svět" I - 2012

 

flat-world-11937-2560x1600.jpg

 - fotky jsou ve fotoalbu

- přidány nové dovednosti

- texty vloženy

c.pngbez-nazvu.png 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

dfsa.pngdfsd.pngfdgfhbsf.pngfsdsa.pnggfdgdff.png

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 sdfarrgg.pngv.png

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kronika

Den první:

 

            Psal se rok 250. Naše skromná družina byla vyslána na sever do dryádských říší Slavojem, současným konšelem města Jaroměře a hlavou lidské říše. Úkol byl v celku prostý: vyrazit k dryádské osadě zvané Chvalkovice a zjistit, co se stalo s knežími, kteří byli vysláni před námi na pomoc chudým severským obyvatelům.

            Vyrazili jsme tedy a po několika hodinách cesty jsme byli znenadáni napadení menší skupinkou ozbrojenců. Zastihli nás nepřipravené, ale naštěstí jsme se rychle vzpamatovali a dokázali je přemoct. Naneštěstí jeden z banditů utekl a to se nám vymstilo.

            Později, když jsme byli znovu na cestě, byli jsme přepadeni znovu, tentokráte značně početnější skupinou, kteřa měla dokonce i zástavu. Tento boj už byl o poznání těžší a my jen tak tak vyvázli.

            U jedné z mrtvol jsme nalezli obrázek jakéhosi (jak se později ukázalo) muže, který si říkal Hrombác - velitel zdejších ozbrojenců. Následných několik hodin cesty proběhlo v klidu, jen s drobnějšími překážkami.

            Když jsme konečně dorazili do Chvalkovic, ukázalo se, že ani zde nás nevidí rádi a my prošli vesnicí pod náporem vajec a slepičího trusu. Na jejím okraji nás ale zastavili zdejší a odmítali nám zpřístupnit cestu dál. Snažili jsme se vyjednávat, ale zničehož nic jeden z našich vrahů (alias krmení pro kanony) tasil dýku a jednoho nebohého vesničana zabil, čímž značně ztížil naši situaci.

            Byli jsme nuceni projít nazpět celou vesnicí a vydat se jinou cestou ke srubu, který měli údajně obývat kneží. Na srubu jsme nalezli pouze tři muže z poslední výpravy - bratra Daniela, Jana a Adama.

            Ti nám sdělili, že před několika dny se zbylí kněží vypravili na výpravu a ještě se nevrátili. Dali nám také k dispozici nějaké úryvky z jejich skromné knihovny. Během našeho zabydlování se v srubu jsme byli několikrát napadeni Hrombácovými poskoky.

            K večeru se z lesa zničehož nic vyřítil bojovník se štítem, pronásledovaný dvěma Hrombácovými ozbrojenci. Ty jsme po kratším boji skolili a zjistili, že ten nově příchozí se jmenuje Fešák, jeden z vůdců odboje proti Hrombácovi. Jeho jednotka ale toho dne padla a on jediný přežil.

            Byl to též autor jednoho ze spisů které jsme získali. Fešák se nabídl, že se přidá k naší výpravě a pomůže nám zjistit, co se stalo s hledanými kněžími.

 

Den druhý:

 

            Hned z rána nás znovu navštívili Hrombácovi muži s tím, že nás přišli spočítat. zprvu mírné vyjednávání přešlo v boj poté, co jsme odmítli zaplatit za "ochranu". Po vcelku krátké potyčce jsme se vydali hledat kněží.

            Při průchodu vesnicí jsme byli bombardováni kameny z rukou místích, kteří nás stále považovali za jedny ze zbojníků.

            Vesnicí jsme prošli relativně v pořádku, ale když jsme vstoupili do lesa, znovu jsme narazili na Hrombácovy ozbrojence, kteří nás odmítali pustit dál. Toto střetnutí vyvrcholilo v boj vcelku snadný a po zlikvidování všech nepřátel jsme se vydali dál.

            Ušli jsme nějakou tu hodinku, když jsme za jednou vesnicí narazili na ohořelé zbytky těl. Jak se záhy ukázalo jednalo se o kněze, které jsme hledali. Od vesnice se k nám přiblížil jeden místní a po delší rozpravě s ním jsme se rozhodli vydat za jistým mužem, který si nechal říkat Záhada. Vzhledem k tomu, že (podle sedlákova vyprávění) ví vše o zdejším kraji, usoudili jsme, že by mohl o oné záhadě něco vědět. Vydali jsme se tedy za ním.

            Krátce poté nás zastavila postava v červeném a vyhrožovala, že pokud budeme pátrat dále, je dost možné, že příjdeme k úhoně. V té době jsme však netušili že s touto tajemnou postavou budeme mít ještě veliké problémy...

            Vydali jsme se cestou přes Hladový les, kde nás hned po příchodu překvapili dva zubožení vlci. Zprvu se nás zdráhali napadnout ale po chvíli se na nás vrhli. Jednoho jsme rychle skolili, ale druhý se dal na útěk a my ho ztratili.

            Pokračovali jsme se tedy dál za doprovodu vlčího vytí. Když jsme dorazili k řece, zaútočila na nás smečka vlků. Všichni se vrhli do řeky a plavali na druhou stranu, na břehu zůstali jen kněz, paladyn a zaklínač - ti bránili své druhy při přesunu přes řeku. Zůstali až do poslední chvíle a poté se taktéž vrhli do nelítostného proudu řeky.

            Po krátkém odpočinku jsme se vydali dál, prošli úspěšně Hladovým lesem a poté vsoupili do jiného, značně obyčejnějšího lesa. Když už jsme z něj skoro vyšli, byli jsme napadeni obřím medvědem a nějakým dryádem. Zprvu jsme s nimi bojovali, ale jak se záhy ukázalo díky našemu průvodci Vandrákovi, onen obrovský medvěd byl ve skutečnosti pan Záhada, kterého jsme hledali.

            Snažili jsme se z něj dostat co nejvíce informací, ale ukázalo se, že na tom není o nic lépe než my. Přece jen nám  však sdělil jednou užitečnou informaci -  že severní hvozd obývají prastará stvoření nazývaná Fauni. Proto jsme se rozhodli vrátit zpět do Chvalkovic a následujícího dne navšívit ony záhadné Fauny.

            Během našeho návratu jsme se střetli s jakýmisi obřími hady, které jsme vcelku snadno zabili.

            Když jsme dorazili k našemu srubu a už se chystali  zasednout k ohni a sníst teplou večeři, objevil se znovu onen záhadný můž oděný v červeném a splývavém zeleném plášti přes ramena. Pravil, že bychom měli opravdu přestat v našem úsilí. Chystali jsme se k boji, ale ukázalo se že je nad naše síly. Ten mág po nás začal vrhat ohnivé koule a seslal ohnivý déšť, který naneštěstí zapálil náš srub.

            Poté zmizel a nám nezbylo nic jiného, než začít hasit náš skromný příbytek. Bohužel ale srub lehl popelem. Zůstalo nám jen pár svazků, které jsme stihli z ohně zachránit. Nezbylo nám tedy nic jiného, než se spokojit s noclehem pod širým nebem. I přes to jsme zůstali rozhodnutí vydat se za Fauny a zjisti něco bližšího o tom neznámém mágovi.


                                              

                                                                           autor Jura / korekce Spize

 poznámka ORG.: SRUB NESHOŘEL! SPALI STE V NOCI SNAD POD ŠIRÁKEM? grr...

 

Den třetí

 

  Tento den jsme se vydali za Fauny. Když jsme procházeli Chvalkovicemi, tak jsme uviděli Hrombácovce, jak plení vesnici. Několik málo jsme jich skolili, ale poté jsme se rozhodli, že lidem nemůžeme pomoci kvůli přesile Hrombácovců. Proběhli jsme vesnicí a vydali jsme se k lesu, kde podle Záhady měli žít Fauni.

   Při cestě nás napadl párek… tygrů (!), a o kousíček dále divoký déšť. Při přibližování k lesu, kde podle nás měli žít fauni, se objevila dryáda a vyzvala nás, abychom odhodily zbraně a vzdali se. My jsme odmítli a zaútočil na nás les. Respektive dva stromy, ale i to stačilo, abychom se po chvilce vzdali. Dryáda nás svázala a odvedla do vězení.

   Po nějaké době se objevil Faun Lupus. Požadoval po nás, abychom předali naši životní energii lesu. Samozřejmě naší smrtí. My jsme jej ale přesvědčili, že budeme užitečnější živí. Navrhl, že bychom mohli místo sebe dát lesu energii těl oživených zlým Faunem-nekromantem Nexem. Sice se nám moc nechtělo, jelikož jsme již o Nexovi četli, ale druhá možnost se nám zamlouvala ještě méně. Když jsme se jej ptali, kdo by tu dokázal spálit kněží na popel, tak nám sice řekl, že neví a že se o lidskou magii nezajímá a že jediný, koho on zná, kdo by o tom mohl něco vědět, je Fridrich.

    Přijali jsme jeho nabídku a vydali jsme se na cestu, kterou nám zpestřila pavoučí královna se svými dětmi. Brzy po této příhodě les ztemněl a kolem se válela těla dryádů, zvířat a dalších stvoření.  Když jsme se pustili do likvidace těl, některá z nich se začala zvedat a bránit. Potom, co zbylo již jen několik nemrtvých, objevil se sám Nexus a vyhnal nás ze svého lesa. Přišli jsme zde ale o kouzelníka Frantu a vraha Stína (alespoň se vyhnul trestu za zabití vesničana Lojzina).

   Při zpáteční cestě přes Chvalkovice zastavil vesničan se svou ženou Karlou. Omlouval se za jejich předchozí hrubost, ale když viděl odvahu, s jakou jsme bojovali proti Hrombácovcům, tak slíbili pomoc při pátrání po Hrombácovi. Také se k nám přidali dva “nejlepší muži vesnice“ pan Vodička a Fešákův bratr Silák. Byli jsme svědky úžasné manželské hádky, poté co byl u Karly nalezen obrázek Hrombáce. Také nám řekli o informátorovi mezi Hrombácovci, Petrovi. V noci jsme se za Petrem vydali. Po určité době jsme Petra nalezli a on nám prozradil pozici Hrombáce.

 

Den čtvrtý

 

    Naše nemocemi oslabená družina se vydala k lesu, uprostřed kterého se měl v tuto dobu zdržovat Hrombác. Les byl plný Hormbácovců a ne každý dokázal projít. Většina družiny úspěšně dorazila na mýtinu, kde na nás zaútočil Hrombác a jeho dva elitní strážci. Hrombác nebyl ani dobrý bojovník (viz binární kladivo), ani dobrý kouzelník. Svoji nebezpečnost nám ale ukázal až po boji, kdy nás přesvědčil, že svazovat jej není nejlepší nápad. Nebýt milé a lidské pomoci od bratra Adama (tzn., zabil ho) by nás možná přesvědčil, abychom ho pustili.

    Když jsme se za lesem shledali se zbytkem družiny, vydali jsme se pro radu k Fridrichovi, což byl muž s páskou přes oko, který zaměstnával nejlepšího kováře v říši, Kubu. Ten nám vylepšil zbraně a jeho zaměstnavatel nám zatím sdělil, že námi hledaný kouzelník a pyroman je pravděpodobně Ignác a popsal nám cestu k jeho sídlu. Dokonce slíbil, že nám pošle nějaké kontakty.

    Cestou zpátky do Chvalkovic nás zastavil zvláštní bojovník a chtěl, abychom mu pomohli zabít příšeru, která terorizovala blízkou vesnici. S vidinou pokladů v její jeskyni jsme se rozhodli ji zabít. Podle jeho popisu jsme si mysleli, že obluda je pravděpodobně hydra, o které jsme předtím četli. Věděli jsme, že se dá zabít pravděpodobně pouze stříbrem, ale stejně jsme se rozhodli tu jedinou zbraň, kterou jsme mohli změnit, pozlatit (to abychom viděli ve tmě). Když jsme vstoupili do jeskyně, nejen že jsme zde viděli, protože hydře rudě zářily oči, ale ještě na nás zaútočila její chapadla a ona po nás začala plivat blesky. Po chvíli ověřování jejích regeneračních schopností jsme byli nuceni ustoupit. Tentokráte byla zbraň postříbřena a to její účinek drasticky zvýšilo. Knězem použitá Boží pěst měla drastický účinek nejen na Hydru, ale i na jeskyni.

      Byli jsme zasypáni v jeskyni, a aby toho nebylo málo, náš jediný léčitel – bratr Adam měl smrtelná zranění. Ale díky našemu hrdinskému úsilí jí nakonec Jiří, nejlepší kovář v kraji, zasadil smrtelnou ránu. Když jsme se vyhrabali z jeskyně tak jsme viděli, jak se všechna zranění bratra Adama zacelují. Udivovalo nás to, ale bratr nám řekl, že to způsobil jeho bůh, i když my jsme dříve četli, že se takto regenerují vlkodlaci.

 

Den pátý

 

      Vydali jsme se do Ignácova sídla. Když jsme tam dorazily, tak na nás vyběhnul trol. Poté, co jsme ho omráčili, se před námi objevil Ignác a jeho chiméra, která plivala oheň. Ignác byl poměrně silným soupeřem, ale nakonec padnul naší rukou. Jen zázrakem se nám povedlo zachránit všechny padlé dříve, než dodýchali úplně.

     Mezitím se trol zvednul a odešel s Fridrichem, který, jak jsme později zjistili, vydával za svou sochu. Nyní se rozhodujeme, zda se vrátíme se správou do Jaroměře nebo či zůstaneme a vydáme se za Fridrichem. Možná padne i nějaký jiný návrh, kdo ví?

 

                                                                                                                                                                                                      Jirka a Franta

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Kronika a tak dále

(Nelis, 22. 7. 2012 14:33)

Kroniku jsem si bohužel nestihla přečíst před korekcí, ale prej to byla sranda. Napsaná je čtivě, super Juro, ale ten srub opravdu neshořel =oD shořela jedna knížka akorád =oD. No tak jsem zvědavá na zbytek kroniky VÍŤO!!
Klidně jestli potřebujete pomoct nebo to zkontrolovat, tak napište, určitě se můžem dohodnout, nějaké nesrovnalosti si vysvětlit a určitě někdo zareaguje na prosbu o kontrolu pravopisu i obsahu. Taky to tak děláme ;o).

Dál co se týče puťáku, tak jsem si ho užila, bylo to super. Tím jak je koncipovaný svět, rasy atd. jako super, ikdyž teda informací zatím tolik není, spíš takové střípky, ale jelikož nás čeká pokračování, tak se už moc těším. I trasy byly neochozené - skvělé, ikdyž jsem už v úterý málem umřela a málem mi nohy upadly, tak to byl zážitek viz. hašení srubu po 25 km. Moc děkuju Jakube a Vojto
Jen škoda, že většina z Vás mladších se o příběh moc nestará, nečtete papíry, které dostanete, příliš s postavami nekomunikujete, večer moc nediskutujete, co se za den stalo. Ochuzujete se o prožitek ze hry a i díky tomu vám, některé věci utečou...ale chápu, že to pro vás byl první puťák a člověk se musí rozkoukat.

Dále bych chtěla nadhodit první návh, kam by se dalo jít. Buď bysme mohli jít zpátky za Lupusem a vyptat se ho na Ruprechta, protože v Ruprechtově sídle má být cosi co všichni hledají a Lupus se o něj zajímal, jak víme z textů. Nebo máme druhou možnost a to vrátit se do Jaroměře a zjistit něco na škole magie o těch čtyřech mázích, aby jsme věděli s kým mýme tu čest, ikdyž to už je několikátá generace. Nebo jít nejdřív do Jaroměře poptat se jak na mágy tak na Ruprechta a pak šupky za Lupusem.
Tak se zkuste i vy ostatní vyjádřit.... famfárově užívejte prázdniny

Re: Kronika a tak dále

(Víťa, 26. 7. 2012 22:47)

Chystal jsem se ji napsat, jenže jsem odjel na neplánovanou brigádu a potom už nebyl čas.

Re: Kronika a tak dále

(Jirka, 27. 7. 2012 17:22)

A proto je dobře že jsme ji napsali my

Kronika

(Adam, 17. 7. 2012 14:53)

Na jednu stranu bych ocenil Jurovu snahu, ale jak říká Holdys, zkuste se třeba sejít a dát ten příběh dokupy spolu, každý jej prožíval jinak a určitě bude užitečnější kronika, kterou tvořilo více lidí.
A také by vám ji mohli zkontrolovat vaši rodiče, protože tento Jurův elaborát je nádherným příkladem toho, jak dopadnete, pokud nebudete dávat pozor na hodinách češtiny. :P

Kronika

(Jakub, 16. 7. 2012 17:00)

Rodí se kronika, ale zatím v ní máte spousty "blbostí, nepravd a klamů". Nebudu vám do ni zasahovat, úpravy nechám na vás...
Občas by se vyplatilo více sledovat příběh... Sami sebe ochuzujete o hru.

Spacák

(Jakub, 8. 7. 2012 19:58)

Nezapomeňte spacák!
Nedopatřením se vytratil ze seznamu věcí.

Členové

(Jirka, 5. 7. 2012 14:04)

Jak říkal Franta - Univerzita dala to nejlepší, co zrovna měla. Grady dala to nejlepší, co zrovna měla v žaláři

Re: Členové

(Ada, 6. 7. 2012 9:04)

Co chceš víc :) vedem s sebou alespoň nějaký to krmení pro kanony (ze základu jako první se využijí vězni, a teprv potom misto nich začneme využívat mágy). A na druhou stranu alespoň ušetříme na zásobách... už je pro ně přichystanej chléb a voda. *zubí se*

Re: Re: Členové

(Jirka, 6. 7. 2012 18:17)

Já bych nás, vězně, nepodceňoval, umíme být zákeřní

Re: Re: Re: Členové

(Jakub, 6. 7. 2012 18:42)

Já bych radší držel ústa, když za náznak zrady, dezertace či neposlušnosti můžu přijít o hlavu :o)

Re: Re: Re: Re: Členové

(Jura, 6. 7. 2012 21:25)

Takže z nás bude jedna velká štastná rodinka :)

Re: Re: Re: Re: Re: Členové

(Jirka, 7. 7. 2012 20:36)

No ty se ode mě Juriaji radši drž dál, na ty tvoje úchylárny nejsem vůbec zvědavej

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Členové

(Juriaj, 8. 7. 2012 10:00)

To má být výhružka ? :D

Re: Re: Členové

(Pechy, 7. 7. 2012 13:37)

Přesně tak, žrádla pro kanony není nikdy dost!

Batoh - dodatek

(Jakub, 7. 7. 2012 12:42)

Budeme je odvážet už do Chvalkovic....

Batoh

(Jakub, 7. 7. 2012 12:41)

Kdo stíháte, přineste v neděli v 18:00 sbalený velký batoh. Sraz na špici u zeleniny u Mach - tam jak prodávají točenou zmrzlinu.

Re: Ada

(Nelis, 6. 7. 2012 15:42)

Já ti dám, že dál jdou mágové... to si ještě rád rozmyslíš, muhahahaha

Družina

(Jura, 3. 7. 2012 14:21)

Páni vypadá to senzačně už se nemůžu dočkat až vyrazíme.

Muhahaa

(Ada, 3. 7. 2012 0:00)

Takže mě všichni budete poslouchat, a jestli ne, tak vam až umřete přijdu pochcat hroby.

Složení družiny

(Nelis, 2. 7. 2012 18:13)

je to super, těším se čím dál víc ......