Jdi na obsah Jdi na menu
 


Archiv - Larp "Nový Svět" II - 2013



Návrat spasitele

 

 

4-elements1-485x728.jpg

 

Kronika

 

DEN 1.

Vyrazili jsme z Jaroměře s několika novými posilami na sever. Ozbrojeni glejtem pana Zbyška jsme úspěšně překonali městskou bránu. Naše poklidná cesta byla přerušena pohledem na vypálenou vesnici plnou mrtvých těl, za ní nás čekal uvítací výbor místních banditů. Z výslechu přeživšího jsme se dověděli, že pracuje pro Sekáče, a ten že loupí a zabíjí, kde může a koho může. Měl u sebe dokonce i dopis, ve kterém Fridrich Sekáčovi nařizoval, aby našel jakéhosi dementa. Po výslechu bychom banditu sprovodili ze světa, ale on se na nás díval tak smutně, že jsme ho ušetřili. Do další vesnice nás pustili pouze za drobný poplatek a ještě jsme potkali vdovu Páralovou, z jejíž dcery zůstala jen hlava, žebra a střeva a to celé bylo prý uděláno zbraní. Dále nám cestu zkřížil místní zaklínač Zed, pomohli jsme mu s několika obřími hady a on slíbil, že se večer zastaví v našem srubu. A pak už tu byli chvalkovice, vesničani v čele s Fešákem nás vřele přivítali a my si mohli odpočinout. Večer přišel Zed a poslal nás na čarodějnici…

 

DEN 2.

Z čarodějky se vyklubala Ema, ještě před tím než jsme dorazili zabila její chiméra (nebo co to

bylo) Zeda. Ema na nás zařvala, že ohrožujeme poslání a zabili jsme strážce brány, hodila pár

blesků a odletěla. Po náročném zabití chiméry už  na nás čekali banditi, kteří nás dovedli ke

svému vůdci – Hrombácovi. Ten se od doby co jsme ho zabili dost změnil a zřejmě se zlepšil i

v magickém umění. Rozhodli jsme se, že lepší než ho zabíjet (beztak by se zase vrátil J),

bude pro něj na přechodnou dobu pracovat. Hrombác nás poslal najít negra, který byl otrokem

u bandity Sekáče. Naše další kroky vedli za faunem Lupusem. Po zabití většího počtu tygrů a

medvědů(což se neobešlo bez smrti jedné naší ,,posily“ z Jaroměře), nás Lupus přivítal

vysloveně nevraživě. Postěžoval si na to, že ho zase rušíme a téměř nás zabil. Nakonec nás

jen vykázal z lesa a dal nám doprovod abychom se nevrátili. Naštěstí se mezi řečí zmínil o

milejších faunech Taurovy a Lexis, kteří žijí dál na severu. Cestou zpátky do Chvalkovic jsme

procházeli dřevařskou vesnicí, ve které jsme našli mrtvolu stejně znetvořenou jako předchozí

den. Večer nás ještě navštívil lovec odměn Širák se svým plánem na získání negra a

především s přemrštěnými finančními požadavky.

 

Další dny (omlouváme se za poněkud nepřesné informace od teď dále)

 

Vydali jsme pro negra. Po cestě jsme potkali Hrombáce (či spíše Světlíka jak jsme se později dozvěděli), který nám přidal posilu v podobě barbarské kněžky Míši. Negra se nám sice získat povedlo, ale Sekáč nám utekl. Po cestě jsme potkali dva muže víry (údajné), chvíli jsme se s nimi bavili, ale po začátku diskuze o jejich smrti odešli. Po cestě náš ještě přepadla skupina Sekáčovích nejlepších (nic moc), ti ale měli nějaké léčivé lahvičky, takže nám dali celkem zabrat. Za negra jsme dostali od Hrombáce odměnu.

 Dalšího rána nás otrávil Širák chutným kakaem, a myslel si, že po otravě budeme snadnou kořistí. Jeho hlava metr od těla dokázala, že neměl pravdu. Doptali jsme se na místo dementkova pobytu. Cestou k jeho chaloupce (nebyla z perníku), jsme potkali dva velmi opotřebované vysloužilé bandity. Těm se ještě povedlo některé z nás nakazit nemocemi. Dementek dostál svému jménu, nechal se doslova opít rohlíkem (vlastně houskou). Dozvěděli jsme se, že u Ignáce prováděl uklízecí práce, a že Ignác mu svěřil pozici zakopaného čehosi, co bylo určeno pro Ignácova syna Ignáce, který byl odeslán na studia. Na tomto místě jsme našli zakopanou seminární práci o sférách (pan Vodička se zamiloval do sféry soli) a dopis pro Ignáce zatím posledního, ve kterém psal něco málo o jejich úkolu a o tom, že pohřbili Ruprechta dobře mířeným meteorem. Cestou od Ignácova pokladu jsme potkali kněze barbarské víry, který nám povyprávěl legendu o zradě trolla a o tom, že ten kněz, který tohoto trolla zabije, dostane odměnu. Večer se objevil nový kuchař Sešívač, který nám uvařil chutnou večeři. Bohužel z lidského masa. Večer jsme se od něj u ohně krom mnoha mouder dozvěděli, kterým nikdo neporozuměl (například že do hrnce se přesně vejde člověk s botami číslo 44), i to, kde se nachází Ruprechtův hrob.

Další den jsme se vydali na Fridrichovo panství, na které nás poslal Hrombác. Ale nejdříve jsme se zastavili za řezníkem Krkovičkou, ke kterému jsme se vetřeli pod záminkou inspekce. Od něj jsme se dozvěděli o jednom z bývalých učňů, který odpovídal popisu toho, který masakroval lidi. Poté jsme se vydali na Fridrichovo panství. Věděli jsme, že Fridrich tam nebude, a po chvíli Zbyškova vyjednávání s jistou služebnou jsme získali několik receptů z Fridrichovi sbírky a mimo i nějaká lejstra a Fridrichův deníček, ve kterém měl napsáno, jak na tu čtyřku kašle a že ho už nezajímá. Přitom nás ale bohužel přistihnul zrádce (troll),  byl to tvrdý boj, ale za pomoci našeho bývalého kněze jsme ho přežili a trolla zabili. Poté náš bývalí kněz zmizel. Kousek před srubem nás našli dva chlapi, kteří nám řekli, že dál po cestě narazíme na Sekáče a budeme ho moci zabít. Vymysleli ještě to, že by si měli vzít naše zbraně, aby to nebylo nenápadná a že oni tam vystupují jako dvojití agenti. Některé zbraně jsme si radši u sebe ukryli, a jakmile jsme dorazily dál, čekal tam na nás Okurka. Tak jsme ho a jeho muže zabili.

Dalšího dne jsme se vydali za faunem Taurusem. Cesta byla těžká, dokonce naše dvě slečny museli „zaplatit mýtné“ místnímu vůdci banditů, Šéfikovi, který mimochodem pracuje pro Emu. Také se Zbyšek pokusil přiložit ruku k dílu tím, že ukradne Šéfikovi dopisy, a přišel při tom o ruku. Při příchodu do jeho lesa nás napadli přerostlí škorpioni, což sice nebyl zážitek hodný kroniky, pokud by se při něm znovu neukázala schopnost znovuzrození našeho léčitele Adama. Poté jsme se setkali s Taurosem, který sice byl přátelský, ale ukazoval svou moc až trošku moc. Řekl nám o tom, že Lexis žije dále na severu, lidi moc nemusí, věnuje se magii kosmu a ze všech faunů ví nejvíce o sférách. Poté nám říkal, že Ruprecht byl lepší než ostatní lidé, měl veliké znalosti a často se setkával s fauny. Také pana Vodičku naučil kouzlo na ovládnutí vody a také mu na to dal jednorázově sílu, a to proto, abychom mohli dostat Ruprechta ze dna jezera.

Při cestě od Taurose jsme potkali nejdříve dva potulné kněží, staré známé, ze kterých se vyklubali upíři lovící zaklínače. Tyto upíry jsme zabili a našli jsme u nich svitky a dozvěděli jsme se, že zaklínači byli prý stvořeni nějakou bestií, které zaklínači slouží. Náš zaklínač na toto téma nebyl zrovna příliš sdílný. Poté jsme se vydali na cestu k bráně do sfér, u které jsme chvíli bojovali se šílenými dryády, oživlými stíny a sochami, ohnivím psem a démonem. Po boji jsme se si pohráli s ovladačem brány a povedlo se nám (náhodou) otevřít několik sfér, ale vůbec jsme tomu nerozuměli, tak jsme šli pryč, bylo to blbé místo. Ještě jsme se po cestě stavili vykopat Ruprechta, což se nám díky chvilkovým silám pana Vodičky povedlo (bohužel). Ruprecht vyvázl ze svého hrobu celkem v pořádku a brzy nám začal dávat najevo, že je mocnější než my. Po večerní rozmluvě s Ruprechtem jsme usoudili, že to není zrovna člověk, který je nám zrovna po chuti.

Dalšího rána se na nás nejdříve přišel podívat Hrombác, neboli Světlík, kterého jsme sice porazili, ale utekl. Dále se přiletěla podívat Ema. Po krutém boji jsme ji zdolali a chtěli jsme si ji vyslechnout, ale přišel k nám Ruprecht a řekl nám, ať ji okamžitě zakopeme zaživa, aby si vyzkoušela, jaké to je. Aby nám dokázal, že to myslí vážně, všechny, kdo mu odporovali, omráčil a začal nad ní zavírat zem. Díkybohu odešel pryč a my jsme ji mohli ještě vykopat a zachránit. Všechny jsme z omráčení probudili a Ema nás přesvědčila, že Ruprecht je to pravé zlo (a zrovna moc přesvědčovat nemusela) a domluvili jsme se na spolupráci. Taky jsme ji přesvědčili, že ji Fridrich zradil a ona odletěla za Danielem.

 

Pokud má někdo nějaké zásadní informace, které nebyli zmíněny, přidejte je prosím do komentářů.

 

Franta a Vlčák

 

 

 

Spisky o přechodu do jiných světů

Přechod je jakýsi geologický útvar, není možné určit jestli je přirozeného původu, či jej někdo kdysi dávno postavil. Jisté však je, že se jedná o jedinou cestu do jiných světů, místa odkuď pochází démoni, elementálové a jím podobná stvoření. Jak s ní manipulovat je pro mě stále záhadou. Ze starých spisů jsem vyčetl že za bránou existuje několik dalších světů, či sfér jak je někteří nazývají. Jak píše Zvídko (II. 379), jsou tvořeny základními elementy a energiemi. Vše je na nich tvořeno tou jejich jedinou podstatou. Ze spisů jsem vyčetl že by mělo existovat 18 sfér.

  • „elementální sféry vzduchu, země, ohně a vody
  • paraelementální sféry ledu, magmatu, bahna a kouře (sloučení základních elementů)
  • sféry pozitivní a negativní energie
  • quasielementální sféry blesku, nerostů, páry, záření, popela, prachu, vakua a soli (sloučení základních elementů a energií)“ (Zvídko, II. 379 , s. 15)

Sféry jsou tedy údajně tvořeny nějakou podstatou z těchto výše zmíněných. A to do extrému a do všech možných podob. Například sféra vody není přirozeně nic jiného než voda. Neexistuje tam nic jako hladina a nic jako dno. Jenom voda všude kolem. (Potůček, III. 127)

Ale přece jen, jak později uvádí Kamínek (III. 153): Na některých místech jsou k nalezení nekonečně se táhnoucí korálové útesy a jimi tvořené podvodní jeskyně. Někde je voda klidná a sladká, jinde je koncentrace soli sžírající, někde je voda studená, až se stává ledem, jinde příjemně teploučká, až přechází ve vířící termální prameny. Někde je čistá jako křišťál, jinde brčálová a onehde zakalená jak ta nejhorší stoka.

Takto, jak je uvedeno na příkladu vody, se tedy údajně má každý element a energie v rámci sfér.“ (Brejlička, III. 166, s.267) Je nasnadě, že každá sféra je pro smrtelníka v drtivé většině případů nehostinná a bez pomoci magie, informací a schopného průvodce znamená pobyt na ní smrt. Jak píše Dobroděj a kol. (II. 399) i zdánlivě „laskavá“ sféra pozitivní enegie, má v sobě té pozitivní energie tolik, že je příznačné říci „čeho je moc, toho je příliš“ a svou kvantitou pozitiva dokáže velmi rychle i zabít. Atmosférou sfér se pak zabývaly Ohýnek, Kapka in Pisálek (II. 398)– pakliže na nějaké sféře vůbec je, pak často bývá nedýchatelná či nepřijatelná (jedovaté výpary a přehřátí vzduchu na sféře ohně, prosycení popelem, solí a prachem na příslušných quasielementálních sférách atp.).

Sféry však porušují onu definici, že jsou tvořené výhradně jedním elementem. Existují tzv. kapsy, tj. entity cizích elementů, které se na každé sféře vyskytují. Na sféře vzduchu je to třeba vzduchem plující balvan, či ostrůvek země. Na sféře vody zmiňované útesy. Naopak na sféře země to mohou být různá jezírka a potůčky. Na sféře ohně pak hory tvořené zemí či nerosty. Ale známý je třeba i případ, kdy blankytné prostředí sféry vzduchu pročísne zbloudilý blesk či „déšť“. Je třeba pamatovat též na nebezpečí, která skýtají dané živly – vodní proudy, víry, zemětřesení, výbuchy sopek, vichřice atd. (Kalxis, I. 138c)

Na sférách žijí jim příslušní obyvatelé. Nasnadě jsou to elementálové, jednotlivé variace mefitů a „duchové elementů“ (džin, dao, ifrít, marit). Dále tvorové daných elementů – ohniví salamandři, nereidy a všemožné jiné bytosti pojící se k nějakému elementu. Na sféře negativní energie se též daří nemrtvým. Vnitřní sféry jsou ale také domovem nejrůznějších mocností – všelijaké mocnosti s přízvisky „paní bouře“, „pán hromů“, „královna řek“. A dále také různí démoni.  (Lexis, I. 156c)

Ti se však poslední dobou vyskytují i na tomto světě, právě poblíž Přechodu, což mě vede k domněnce že je přechod stále aktivní. Zdejší lidé se mu právě kvůli obavám z nich vyhýbají. Sám jsem se setkal s několika lidmi, kterým mysl nevydržela právě poblíž přechodu. Pokoušel jsem se zjistil jak Přechod skutečně funguje a pokusil jsem se ovládnout sféru ohně, díky mým dovednostem. se mi to podařilo, avšak pouze částečně. Ale dostal jsem se dokonce k jakémusi… ovládacímu panelu Přechodu. Zjistil jsem jak by teoreticky mohl fungovat. Podrobněji je to rozepsáno v příloze č. 1 pod tímto textem.

 

Ignác III. r. 194

 

 

 

 

 

 

 

Pro Frydrycha

 Pane, tak toho dementa porád ještě nemáme. Chápu že se vám to nelýbí, ale moji chlapy se snažej seč to de. Prohledali sme už vosum vesnic ale po tom vašem dementovi žádná stopa. Proč je pro vás vůbec tak důležitej? Vždyť dement přecy nemůže nic důležitýho vědět. Několik vesničanů sme zabyli, bo se nám zdálo že něco vědí, ale věděly kulový tak sme je rohli. Ale každopádně vám garantuju že ho najdem! Nicméně nemůžeme dál v klidu hledat, když nás furt vopruzujou ty zpropadený Hrombácovci. A to že je prej Hrombác mrtvej. To asi těžko když několik mejch chlapů spályl na úhel bleski. Ta neschopná skupina nýmandů z jihu nic nedokáže udělat pořádně. A Šéfikovci nám lohli zásobu zbraní co ste nám poslal, a bez nich se prostě nehnem. Takže vás žádám abiste nám poslal další várku. Pak si to s nima vyřídíme, a dementa najdeme co by dub.

 

S pozdravem Sekáč Pane

 

 

 

 

 

Pro Ignáce

 

Drahý příteli,

to co mi píšeš může být podle tebe velice znepokojivé, avšak já v tom žádné nebezpečí nevidím. Poselství plníme již spousty let a nikdy se za naší hlídky nic nestalo. Nepředpokládám že by se to mohlo změnit, tedy schůze čtveřice je dle mých předpokladů zbytečná. Starej se dál o své záležitosti a čtveřici nechej spát. Pochybuji že by mohl nadejít čas kdy bude naší společné síly třeba. Nestalo se tak celý můj život, nestane se tomu tak ani nyní. S mojí pomocí tedy momentálně nepočítej, mám důležitější věci na práci.


S otevřeným srdcem Daniel

 

r.201

 

 

 

 

 

Pro Čtveřici

 Drazí přátelé, své poslání plníme již dlouhá léta, avšak dlouho se nekonala schůze  Čtveřice. Měli bychom si znovu ujasnit, co podnikat a co už ne, abychom se drželi našich stanov. Říci si kdo vlastně co dělá, jaké kroky kdo konal, a jaké budou naše další, společné. Musíme se dohodnout jestli a jak budeme řešit rozšíření zbojnictva v tomto kraji, ujistit se že nikdo nenaruší naše poslání. Ráda vás zase znovu uvidím.

 

 

Ema

r. 201

 

 

 

 

Pro Sekáče


Sekáči, ty jeden hlupáku! Začínám si myslet že ten koho máte hledat jsi ty sám! Jestliže mi toho dementa neseženete do týdne, končí naše spolupráce a moje zbraně už v životě neuvidíte. Nicméně poslal jsem ti další zásilku. Takže tvé úkoly od minula se trochu rozšířily. NAJDI TOHO ZPROPADENÝHO DEMENTA, vypořádej se s Hrombácem a Šéfikem, a postarej se aby mne neotravovala ta skupinka z jihu. Když se tak stane, dostaneš dobře zaplaceno. Když ne, nechám Zelenáčovi rozlousknout tvou hlavu jako vlašský ořech!



F.

 

 

 

 

 

 

 

 

Ex imperio fauni

Imperium fauni-maximum imperio ut positio                               aquilonem. Eius pueri sunt fauni, incolae vetae, saepe notae simile magistres saltus. Eorum potestas est maxima, post iurem mensurabilis cum nemo. Partes imperii secundum magistres.

Maxime nota est Lupus, vetus faunus, gracilis, ex genu honorabili. Est incipiens rex, hodie ipse recipit impérium trans unum. Est prominens phalanx pro império totali.  Porta propria eis imperii-quercus vetus latens, satis videns. Sed caute! Est saepe  falsus, non fervens, igitur signum-memento mori. Exitus letalis iminens! Venit, ut te videat.

Ex exclusione est unus faunus, nomen ignotum, domus                                                  dives. Descendentes fauni sunt mobiles. Natur numquam scribit ut dryades. Partim pathologicae descendentes, penetrantes inter fanum et hominem.

Fauni sunt letantes, singuli. Audientes et videntes. Via in impérium ignota. Sunt certi denigue fines-suprema lex.

                                                       

Anno 151, secundum volatum astris.

 

 

 

Výsostný glejt tento opravňuje držitele a jeho doprovod ku hodování, ulehání a očistě bez nároku na plat.  Dále chválen bude ten, jenž poskytne informace a zásoby jež si držitel glejtu bude přát. Zejména pak ohledně bájné čtveřice mágů a v prvé řadě pak informace o příchodu věrozvěstů, ba samotné mesiáše samotného. Nechť jsou mu také všechny brány i dveře otevřené!

 

 

 

Ve jménu mého i Boha našeho!

 

 

 

 

Chiméra je málo vídané, v dnešní době snad už jen bájné stvoření vypadající zepředu jako lev, vprostřed má podobu divoké kozy a zezadu draka. Má tři hlavy, které všechny dokázaly chrlit oheň. Člověka okamžitě ucítí a začne chrlit ze všech tří tlam oheň. Zdržuje se pouze ve svém doupěti, proto je moudré se mu vyhnout. Chiméra sama nezaútočí jen tak, neb není zmínka o tom, že by byla spatřena, jak loví někde po lesích. Doupě chiméry poznáte z dálky, bohužel však pro vás bude už nejspíš pozdě, je cítit sírou a hromadu kostí různé velikosti také není nouze. A jaká jsou doporučení při boji s chimérou? Nejsou! Není nikoho, kdo by vám poradil jak na ni, leda byste dokázali na dálku komunikovat s mrtvými.

 

 

 

 

Můj milý synu

  Jestliže čteš tento dopis, jsem už nejspíše mrtvý. Nechal jsem ho pro tento případ u Joja, protože vím že ty ho znáš a budeš se po něm shánět až se vrátíš. Měl jsem tě moc rád, i když jsem tě od tvých šesti neviděl. Nebudu se tu moc rozepisovat, protože to nemám rád a navíc máme důležitý úkol. Je mi líto že to tak musí být, ale naše poslání se dědí z otce na syna. Nehledej přátele. Čím více máš vazeb na tento svět, tím jsi slabší. A ty musíš být silný. Až se zbytek čtveřice dozví o mé smrti, nejspíše tě příjde někdo z nich hledat. Ani těm nedůvěřuj, avšak v případě ohrožení poslání budou tvými spojenci. Dále jsem pro tebe ukryl nějaké mé studie. Jojo ví kde jsem je ukryl. Až na to budeš mít věk, musíš si obstarat potomka, aby měl kdo zdědit tento nelehký úkol, až jednoho dne zemřeš. Ač to bude pro tebe těžké, zachovej se k němu jako já k tobě, stejně tak jako můj otec ke mne, a dobře ho na tento úkol připrav. To je nejspíše vše, co jsem ti chtěl sdělit.

 

 

Tvůj otec

r.199

 

 

List deníku Řezníka

 

 Den 857:  Dnes jsem se vrátil zpět na sever. Nic se nezměnilo. Lidé stále hladoví. Utábořím se a hned zítra se dám do práce.

Den 858: Našel jsem člověka který dobře poslouží mým účelům. Jednoho dne s tímhle vším skoncuju.

Den 859: Potkal jsem v lese skupinu otrokářů, s dryádími otroky. Tolik masa na jednom místě! Prasátka všechny lehly. Postoupil jsem se svým úkolem zase o krok dál.

Den 860: Další zatoulaná ovečka. Bečela při porážce o život, ale stejně jí to nepomohlo. Takhle alespoň přispěje svým bezcenným životem vyššímu účelu.

Den 861: Dnes jsem potkal Sešívače. Brzy se za ním musím stavit s další várkou.  A musím se stavit za tím zpropadeným Krkovičkou!Ale teď musím dokonat co jsem začal s tímhle člověkem.

Den 862: Ve Chvalkovicích budou žně, Tolik chudých, tolik hladových, dobře poslouží mým účelům.

Den 863: Dnes jsem v jedné vesnici tady v zapadákově prodal nějaké zásoby. Potkal jsem další. To co dělám je nutné, aby přežili. Ti kdo to nechápou jsou hlupáci.

 

 

 

 

Proroctví – Zpěvy Albrechtovy, kapitola pátá, příběh zjevení spasitele

 

Slunce pomalu zapadalo za kopec a chystalo se ke spánku, zatímco jeden mladý muž se snažil vychutnat si pár posledních hřejivých paprsků dopadajících na jeho pošramocené tělo. Těžký byl život obyčejného dělníka. Na rukou mozoly, na tváři kruhy pod očima a hlava plná otázek... „Čím jsem si tohle zasloužil? Copak nemám na nic lepšího? Jsem snad pro celý svět jen NIC?“ Jeho zrak spočinul na dýce, která se mu houpala za opaskem. ,,Možná, že smrt je jediným vysvobozením z tohohle pekla na zemi," zašeptal. V tom za svými zády uslyšel kroky a cizí hlas: ,,A možná, že taky ne. Znám jiné řešení. Pojď se mnou a já tě zavedu do ráje. Tam, kde neexistuje bolest ani strach. Nenávist ani zrada. Nerovnost ani bezpráví. Následuj mě a nalezneš to, co na tomhle světě už roky marně hledáš. Štěstí. Lásku. Svobodu. Mír. Podej mi ruku a zavři oči."
,,Co jsi zač?"
zíral na něj muž s pusou otevřenou údivem dokořán.
Neznámý se jen pousmál. ,,Můžeš mi říkat Spasitel."
No a pak ten mladík k němu natáhnul pravici a nechal se vést. Jakoby zázrakem se zjevily mlhavé schody - a vedly nahoru, do oblak! A tak mesiáš odvedl člověka do ráje a společně s ním zmizel v nebesích. Avšak nenaříkej člověče! Až lidská noha vkročí na půdu hrobu prorokova, pak nalezne moudrost která mu pomůže najít Spasitele. A on se pak vrátí a odvede své věrné do země zaslíbené.

 

1452

 

 

 

Stanovy Čtveřice

 Jsme uskupení mágů čtyř živlů: vody, země, ohně a vzduchu. Rozhodli jsme se nést na svých bedrech nelehký úkol, velké poslání, které si žádá naší celoživotní oběti.

·       Jsme jako bratři a sestry  To si nejsem tak jistý

·       Naše poslání je důležitější než naše životy Ani mne nehne

·       Je důležitější i než životy ostatních To je pravda

·       Konáme zlo, pro vyšší dobro Dobro  je nahovno

·       Poslání budeme předávat z generace na generaci To zapracoval

·       Zničíme kohokoliv, kdo bude poslání snažit zmařit Nebo taky moje poslání

·       Zůstaneme v utajení aby náš úkol nebyl vyzrazen Na skovávanou hrají  malí

Přísaháme, že tyto zásady budeme dodržovat.

Do posledního bodu!

 

Ignác, Fridrich, Ema, Daniel

r.51/r.1

 

 

 

 

 

 

Chvalopis říše

 

Troufám si tvrdit, že tento anno jsme na vrcholu. Naši aquilonales sousedé se v tichosti drží na svém agre a lidé nám chodí vzdávat gloriam  a krčí se před námi. Naší největší silou est  to, že jako impérium stojíme za jedno. Cum nadsázkou lze říci, že jsme to nos, kdo určuje, kterým směrem se bude universum et sol točit. Naše zdroje, proventus a obchody už snad více dives. Ke všemu se zdají být nevyčerpatelné. Je jen otázkou tempum, kdy ostatní uzří naši magnitudo a samy dobrovolně nám přenechají svoje locum . Ne, nemůžeme si právě teď na nihil queor. Rex náš est moudrý, apertus komunikaci s ostatními nationes. Exemplo naší dokonalosti a vyspělosti jsou saepe  brány naše města, tyčící se až do caelorum . Ať nám tento stav reium vydrží. Obloho, otevři nám portas, jsme připravěni na vše!

                                                                                               r. 398 II. Věku

 

 

 

 

Dlouhověcí

  

Naše zjištění jsou dosti znepokojující. Do vínku nám byla dána dlouhověkost. Nikdo však neví, jak dlouho skutečně dokážeme žít. To s jakou rychlostí se zacelují naše rány je také podivuhodné. Těžko však říci jestli je to dar či prokletí, neboť naše schopnosti jsou vykoupeny krví. A to nás vede k názoru zda jsme nebyli stvořeni jednou a tou samou bestií co Zaklínači. To však není možné! Proč by tomu tak bylo? Přeci nejsme to samé zlo, přeci se dokážeme ovládat, přeci v sobě máme alespoň špetku citu! Budeme dál pátrat po našem původu, nehledě na názor ostatních. To my jsme přestali být slepí. Kéž by i oni procitli.

 

 

Stanislav a Miloslav

 

r. 219

 

 

 

 

Pravda o Zaklínačích




Řád válečníků? Nikoliv! Zjistili jsme že ti kdož si říkají Zaklínači jsou pouhopouhými posly Bestie. Bestie, která je stvořila aby konali zlo. Vládnou z části nadpřirozenou silou, kterou jim propůjčila. Sami jsou to  jen lidské skořápky vycvičené v boji se zbraní, které ovládají magii znamení, kterou jim Bestie propůjčila. Z člověka z nich však nezůstalo nic. Veškerý cit, láska či přátelství, dokonce i lidskost se u jejich druhu vytratila. To že konají dobro a zachraňují lid? Byli stvořeni aby lovili náš druh, jaký pro to mají důvod nikdo neví. Jsou to jen cvičení psi svého bestiálního pána, a časem před nimi nebude nikdo v bezpečí. A to ani ti, které rádoby chrání. Prostý lid.

Stanislav a Miloslav

 

r. 216

 

 

 

 

 

 

Zápisky hrdlořeza

  

Jelikož se mi dostalo hodně dobrýho vzdělání, tak bych tady jako rád napsal, jak bejt správnym hrdlořezem. Ktož když se chcete stát zbojníkem, hrdlořezem či podobnym lumpem, musíte si sehnat základní vybavení. Ukradněte tátovi nebo mámě ze stodoly alespoň pořádnou kudlu, sekyrku na dříví, cep či mlat (nikoliv vidle – s těma určitě mezi zbojnictvem nepochodíte a budete za vola). A to i v případě že ste jako tak hodně dobře vzdělaný jako třeba já, a ovládáte magii. Prostě nemůžeš bejt zboják jo, aniž bys neměl zbraň. A čím větší, tím budeš drsnější. Ale zas jako dej bacha na to, abys toho zbraňáka zase uzved jo. Jináč budeš taky za vola a voberou ťa. Vohákněte se jako normálně případně nějaký ty kóže, a móžete si natrhnout košilu, abyste vypadali víc drsně. Nebo tó, pásku přes voko. Mezi zbojákama musíte mluvit drsně jo, jako kolik lidí ste už zábili (číslo si jako třeba i vymyslete, ale zas to nepřežeňte ať nejste za voly), že je dneska dobré den na nějakó tu zabíjáčku, ako sa včera dobře kradlo a ták jo. A pak než se jakó dáš ke zbojnictvu, tak musíš trénovat bo vodu nepijem, a kdo nezvládne láhev kořaly, tak toho voberou jo. Když už ťa jako vemó jo, tak si jako hlídej ňákýho staršího zbojáka. Když jako dojde na nějakej boj, tak než sa to naučíš, tak ho to jakó nech vobstarat, a  pak jako dobij oběť na zemi, ať si jakó taky drsnej. Závěrem chci jako říct jo, že mám dlouholetý zkušenosti, a jsme najlepší zbojník v Říši. A na svý kariéře sem tvrdě makal jo, tak si na mě jako dejte pozor.

 

 

Světlík, Pán všeho zbojnictva

r.186

 

 

 

 

 

 

 

elňáčky

·       1 ks žloutku

·       20 g máslo

·       350 g zelí 

·       100 ml mléko 

·       sůl 

·       200 g hrubá mouka 

·       2 dkg droždí 

·       1 lžička cukr 

·       200 g hladká mouka

·       Sádlo

 

Zelí nakrájíme nebo nastrouháme a na sádle podusíme doměkka.

Z droždí, mléka, trochy mouky a cukru necháme vzejít kvásek. Vzešlý kvásek dáme do mouky (půl hladké a půl hrubé). Přidáme sůl, žloutek, rozpuštěné máslo a zpracujeme. Potom přidáme trochu prochladlé podušené zelí, dobře promícháme a necháme na teplém místě vykynout.

 

 Po vykynutí vykrajujeme lžičkou do vřící vody nočky - zelňáčky a pod pokličkou je vaříme asi 6 minut.

 

 Hotové zelňáčky vybereme, omastíme a posypeme opraženou strouhankou a posypeme cukrem se skořicí. Zelňáčky podáváme s kompotem.

 

Vařečka

r. 173

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Kronika

(Nelis, 17. 9. 2013 16:25)

Kdo že to byl zvolen kronikářem? Dva měsíce po táboře a žádnou kroniku tu zatím nevidím Juro ;o)

Tábor Velká čtyřka

(Nelis, 8. 8. 2013 22:10)

Ahojtě všichni
sice už to chvíli je, ale asi až teď dozrál ten správný čas vyjádřit se ...
V první řadě bych chtěla poděkovat organizátorům, že nám opět připravili skvělý tábor. Takže Jakube a Adame díky za vydařený příběh.
Dále bych chtěla poděkovat i všem ostatním za pěknou hru, kterou jsem si užila a Vojtíku tu zamilovanost zkus taky někdy na kluka ;o) já si chci taky užít divadlo.
Mladší části naší skupiny (mladší je dost irelevantní, když každej je mladší než já =oD, ale jistě všichni pochopí koho myslím) bych jen chtěla poradit, aby dávali větší pozor na příběh. Vím, že je to těžký, ale tohle není klasická RPG počítačová hra, kde se snažíte něcím jen procházet a bustit se, tady jste to vy, kdo je ta postava, nikdo vás nevede a nekliká za vás myší, tak se do toho nebojte vžít ;o). Je to potom větší legrace nebo o to víc, některé ne úplně příjemné emoce prožíváte víc, ale stojí to za to! Pár takových už mám za sebou a musím říct, že je to zážitek na celý život (viz závěr prvního buťáku, město Růže a "můj bratr" či katakomby") a abych se přiznala, tak v posledních dvou puťácích mi takovéto situace dost chyběli.

Chtěla bych poděkovat i Danovi, za skvěle zahraného hostinského Sešívače a jeho bláboly nebláboly, jak už uváděla Míša, tím sme se bavili a bavíme a určitě ještě bavit budem. Prostě ať žije ten kdo má velikost bot 44, ten prostě vyhrál všechny hrnce =oD ( a bacha Krtek 88!!!! )
Prostě všem veliké díky a doufám, že se zase co nevidět všichni sejdem ve Chválkovicích na pokračování......
Hau munchkin Nelis =oD

Tábor 2013

(Míša, 14. 7. 2013 17:59)

Na úvod bych chtěla ještě jednou všem poděkovat za těch několik úžasných dní, co jsme spolu prodobrodružili. Jako vždy to bylo naprosto skvělé a už teď se těším na pokračování :)

Velký dík kuchaři a Sešívači, jak se o nás moc hezky staral i za ty super bláboly o botách velikosti 44 a všech hrncích, a oběma obláčkům, páč bez nich by to prostě nešlo :) Za otrávené jídlo palec nahoru, jen tak dál ;) Chi chi

Co se samotné hry týče, líbilo se mi, jak nás bylo tolik - souboje díky tomu byly opravdu úžasné, leckdy trochu chaos ("A ty jsi bestiák nebo jsi s námi?" :D), ale určitě nejlepší, co jsem na puťácích kdy zažila. Moc se mi líbilo, s jakým nadšením k tomu všichni přistupovali. Jen u pár lidí by to chtělo malinko míň se bát a víc užívat svoje schopnosti, čímž narážím na nešťastnou bitku se štíry (viď, Jiříku - vždyť přece maximálně umřeš, nic horšího se nestane :D).

Roleplay byl taky skvělý, asi nejvíc jsem se bavila - i když i tak trochu děsila toho, jak se to vyvrbí - když Vojta přišel o ruku. To bylo mistrně zahraný, až z toho trochu mrazilo :D Taky bych chtěla pochválit Vojtu a Jiříka, jak moc se snažili, abych jim u Kuby odkývala kněze, když si pod vous mumlali motlitby k Všemírovi (samozřejmě tak, abych je slyšela :D ) U Franty se mi moc líbilo, jak když jsme si všichni po střetu s Přechodem házeli kostkou, tak odmítl moji pomoc, protože prostě Všemír pro něj není bůh - tomu moc smekám, RP jak má být :) Zas naopak bych malinko pokárala Dana, kdy polomrtvý chlapík s jedním životem měl sílu, že si s ním tři lidi nevěděli rady.

Velká škoda byla, že se ke konci zkazilo počasí a přišli jsme o druhou bojovku. Kopání, respektive "kopání", byl luxusní nápad, i když tam pak došlo k menšímu nedorozumnění, ale což. Já osobně jsem si to užila, včetně zběsilého chytání míčku, když jsem ho poslala dolů ze srázu :D (Tam jsme měli víc štěstí jak rozumu). Jak jsem už navrhla Kubovi u ohně, takovýchto akciček by bylo fajn mít víc, protože to celé krásně oživí a zpestří.

Šifry opět chválím, užila jsem si luštění i těch, co už jsme jednou vylušili, ale moje hlava se rozhodla, že si je prostě nebude pamatovat. Kulatá rubikovka byla taky moc dobrá, i když to tam bylo trochu o náhodě, ale jako výzva supr - dík moc všem, co spolupracovali při jejím skládání :) A moc, moc se mi líbily texty mimo mísu - viz kuchařka. A z Řezníkova vzkazu šel mráz po zádech, taky moc chválím. Úplně mi to přípomnělo, když jsme v noci čekali na ty dva týpky, co vozili mrtvoly do Černého hradu - opravdu jsem si v tu chvíli připadala, že mám v ruce krví potřísněnou stránku z deníku nějakého šílence. A seminárka Ignáce III.?

:D

No a bitva Jedna-dva-tři-čtyři-pět si zaslouží samostatný odstavec. Ta byla hodně luxusní. Chaos, zmatek a fofry, když už nám opět bestiák řekl, že "nezraňuje". Akorát s těma maskama to mohlo být šikovnější, ale chápu, jak mi Kuba řekl, že masek nebylo tolik a že i když tam nachystal pro určité lidi určité masky, tak že v tom chaosu prostě někdo popadl to první, co viděl, a na ostatní nezbylo. Celkově ale moc povedené a originální :)

A na závěr bych jen chtěla říct to, co říkal už Kuba. Chtělo by to, aby se všichni více zaměřovali na příběh. Když jsme uspořádali onen briefing předposlední den, kde jsme všem sdělelil, co jsme se dozvěděli pomocí karet a vize, a nahlas jsme o tom všichni debatovali, až jsme dali všechny střípky dokupy, to se mi moc líbilo. Chápu, že ne vždycky jsou ony povídací části pro všechny zcela atraktivní, ale když si člověk nechá ujít kousek, pak už se nechytá a je to o to horší (sama vím, jak složité to bylo první den, když jsem prostě nevěděla, kdo byl kdo, ačkoliv jsem si procházela všechny texty).

Sumec, příště objednat na celý týden sluníčko, víc bojovek a bude to fajn :)

Ó Všemíre, Stvořiteli světa, ať se příští puťák vyvede aspoň z poloviny tak, jako tento :)

Mišule :)

to Marmel

(Nelis, 28. 6. 2013 16:06)

Já jediná proinvestovala všechny dovedností body. Jiní je investovali do obecných vlastnosti, které v tabuvilce nejsou nebo si je smolej. Takže žádné cheaty

Cheaty

(Marmel, 27. 6. 2013 17:04)

Nela byla veřejně odhalena. Viz tabulka :D

A kam???

(Nelis, 26. 6. 2013 8:44)

Kam se nám ztratil mág ohně? Nás milý Zajíček z Vlkova? To už ho ti Vlci uštvali?

Tábor

(Vojta Novák, 28. 5. 2013 22:57)

Určitě jedu.

RE: zajímavosti

(Jakub, 27. 5. 2013 19:32)

Do konce června! Pak už bude probíhat příprava tábora...

Zajímavosti,

(Nelis, 27. 5. 2013 19:28)

jsně, že zajímá, ale musím si to všechno pročíst, abych se ujistila na co se mám zeptat. Otázky mohou být pokládány až do začátku tábora?

INFO Z KNIHOVNY A OD UČENCŮ

(Jakub , 25. 5. 2013 11:05)

...to nikoho z vás nic nezajímá? :o)

Události z velikonočního larpíku

(Nelis, 24. 4. 2013 10:02)

mohl by prosím někdo, kdo byl na velikonočním larpu sepsat, co se tam událo. Pro nás ostatní (převážně ty starší) by to bylo velice přínosné. Díky

Larp

(Lojza, 6. 4. 2013 23:56)

Určitě se přihlašuju :)